Před 5 lety

Ochladilo se a východní Čechy zažily bití krup velkých jako desetikoruny. Kromě toho v třicátém týdnu 2001 řešila Zemanova vláda naléhavý problém: co udělat s odhalením, že po listopadové revoluci dostalo 117 vysoce postavených úředníků pracujících ve státní správě pro StB falešnou – tedy čistou – lustraci. To nakrátko znovu oživilo debatu, jak vlastně pozapomenutá minulost ovlivňuje naši žhavou přítomnost. Respekt tomu věnoval svůj titulní text.

„V roce 1991 podporovaly podle průzkumu agentury AISA zpřístupnění svazků StB tři čtvrtiny populace,“ čteme v něm. „O šest let později to považovalo opravdu za důležité pouze pět procent obyvatel. A pak už to nikdo nezkoumal.

Nevelký zájem veřejnosti a pramalá ochota strážců vydat klíče k archivu – takový je dnes vztah kulturního českého národa ke své nedávné minulosti. Vláda se neustálým zpochybňováním věrohodnosti archivů snaží vyvolat dojem, že ty ‚nedostatečné zprávy‘ se vlastně nevyplatí zkoumat. Udržet je pod zámkem a občas využít pro své účely je pro sociální demokraty samozřejmě výhodnější. Archivy jsou ale cenné pro všechny, ne jen pro politikáře. V poslední době to připomnělo odhalení, že nacistického vraha z Lidic Maxe Rostocka vedla komunistická rozvědka jako svého agenta. Skutečně operativní navázání komunismu na praxi hitlerismu. V kilometrech neprozkoumaných písemností jsou bezpochyby…