Pirátský Kundera: kompliment, či facka?

Nelegální překlad románu Totožnost Milana Kundery, který se před několika týdny objevil na internetu, má své vyznavače i odpůrce. Anglista a překladatel Ladislav Nagy patří k těm prvním. Přinášíme jeho polemiku s textem Terezy Brdečkové Neztraťme Kunderu (Respekt č. 29/06)

Zveřejnění nelegálního překladu bylo dobrou příležitostí k debatě o díle tohoto světově proslulého spisovatele. Bohužel se žádná nekonala. Kunderovi ctitelé ve svém obdivu, lásce či dokonce nábožné devótnosti byli ochotni zatratit i racionální uvažování. Překladatelská „kritika“ Jana Marina na Neviditelném psu a jeho psychopatické projevy v diskusi pod článkem se daly přejít pousmáním, nicméně při četbě odsudku nelegálního překladu z pera tak renomované publicistky, jakou je Tereza Brdečková, člověka zamrazí.

Nehledejme za tím zášť

Tereze Brdečkové jmenovitě vadí „chladné recenze“, české novináře peskuje za to, že o Kunderovi píší málo a že se neradují ze světové slávy, jíž v Česku narozený autor dosáhl. V potřebě rýpnout si z nějakého důvodu do Miloše Urbana pak píše, že „neinformovaný čtenář novin by si mohl myslet, že Kundera je mnohem horší spisovatel než Miloš Urban“. Je s podivem, že pro paní Brdečkovou je literární statut věcí „novinové informace“. To snad čtou lidé recenze místo knih? Kritici přece odkazují k dílům, která se objevují na pultech knihkupectví, a ta pak čtenářům doporučují, aby si…