První republika jak od Shakespeara
Jiří Kovtun vylíčil dějiny Masarykova státu coby drama silných osobností tančících na hraně možného.
Jiří Kovtun vylíčil dějiny Masarykova státu coby drama silných osobností tančících na hraně možného.
Česká společnost se dlouho utvrzovala v idealizaci Masarykovy první republiky, neboť se neslušelo zdůrazňovat výhrady vůči režimu, který komunisté ostouzeli. Ve svobodných poměrech si přehnané iluze řekly přirozeně o korekci. Mimořádnou roli v tomto ohledu sehrálo dílo loni zesnulého historika Alexandra Klimka, zejména kniha Boj o Hrad. Rozměrný spis Jiřího Kovtuna Republika v nebezpečném světě, který koncem loňského roku vydal Torst, lze mimo jiné chápat jako pokus začlenit nová kritická zjištění do širšího obrazu, spravedlivě je posoudit a „hradní“ angažmá v prvorepublikové politice pokud možno obhájit.
Osobnost v dějinách
Vedle pěkného literárního stylu je nejzřetelnějším znakem Kovtunova díla odstup. Barvité divadlo myšlenek i vášní líčí autor po vzoru klasické anglosaské historiografie, jež si potrpí na živé, ostře vykreslené obrazy lidských charakterů ve vypjatých situacích. Jiří Kovtun přitom patří k dětem éry, kterou pojednává. Narodil se roku 1927, kdy se budoucnost mladé republiky zdála skoro zajištěná, jenže v jedenácti zažil mnichovské trauma a v jednadvaceti ilegálně přešel hranice u Znojma, aby unikl gottwaldovskému teroru. Do novinářského řemesla jej v prvních poválečných letech zasvětil Pavel Tigrid, s nímž také později v emigraci úzce spolupracoval. Jiří Kovtun pracoval ve Svobodné Evropě i v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu