Jsi Gándhí, tak vládni

Ještě nikdy nebyly naše vztahy tak dobré jako teď, chlubí se poslední dobou podezřele často politici při návštěvě nějaké země. Nic proti tomu, byť totéž patrně budeme muset vyslechnout i tento týden, až si bude Jiří Paroubek v Indii chladit pusu po tamním kari. Po nedávné cestě českého prezidenta do svaté země pod Himálaj zamířil tamtéž i premiér, což značí, že Indie a Česko si padly do oka.

Jak tedy popsat indickou politiku a její hlavní vektory? Dnešnímu indickému premiérovi je tři roky po sedmdesátce, jeho předchůdce úřadoval dokonce v rovných osmdesáti letech. V zemi, kde je zvykem pohlížet na stáří s velkou úctou, nic divného. Přesto dnes ale „největší demokracie světa“ (jak o sobě Indové mluví) vzhlíží k muži, který nemá ani jeden šedivý vlas, dosud nezaložil rodinu a v posledních patnácti letech se Indii spíš vyhýbal. Za jeho oblibu teď může jeho jméno, které z pětatřicetiletého mladíka činí automaticky kandidáta na vůdce miliardového státu. Pokud tedy máme uvést jednu otázku, která hýbe indickou politikou, tak to může být třeba tato: Je Rahúl Gándhí, člen páté generace gándhíovsko-néhrúovského klanu, připraven k plnění svého úkolu?

Pro syna

Indie je demokratická země, jejíž zakladatelé před devětapadesáti lety moudře rozhodli, že i poslední negramotná členka nejnižší kasty má mít stejný volební hlas jako boháč vzdělaný v Oxfordu. V zemi fungují svobodná…