Chilský zázrak pro všechny

Je půl osmé, v kuchyni voní káva a děti si berou na stole přichystané svačiny. Zvoní telefon. Chilská ministryně obrany Michelle Bacheletová po chvíli pokládá sluchátko a její rozradostněné oči se střetnou s vyčítavými dětskými kukadly dcerky. „Budu prezidentskou kandidátkou,“ řekne omluvně dítěti. A to odvětí: „No jo, co se dá dělat.“

Dlouhá nudle uzavírá

O téhle scéně vědí všichni Chilané z denního tisku a stejně tak ví, že favoritka druhého kola chilských prezidentských voleb chodí spát v jednu ráno a že sama shání dětem v papírnictví školní potřeby. Nekomplikovaná „domácká“ image dětské lékařky, jež není jako proutek a přitahuje především svou sympatickou tváří s moderními, na nose elegantně usazenými brýlemi, není zdaleka jediným klíčem k úspěchu ženy, kterou by v čele země rádo vidělo 46 % Chilanů. Rozvedená a nevěřící Michelle Bacheletová (54) už dávno nepředstavuje pro poměrně konzervativní a z 90 % katolické obyvatelstvo Chile žádný oříšek. V politice je přítomná od začátku devadesátých let, kdy vojáci předali moc civilním institucím. Její angažmá na ministerstvu zdravotnictví i obrany rozhodně nebyla neúspěšná a Chilanům je jasné, že v letošní volbě prezidenta se budou rozhodovat mezi dvěma stejně kvalitními kandidáty.

Zemi ve tvaru dlouhé nudle se tak letos podaří poprvé symbolicky uzavřít minulost poznamenanou vojenským pučem v září 1973, za který se dodnes většina lidí především stydí. Byl to…