Neztraťme Kunderu
Nelegální překlad románu Totožnost je stále dostupný na internetu a nikdo neví, jak se Milan Kundera postaví k těm, kdo mu z ryzího čtenářského obdivu zcizili duševní vlastnictví.
Nelegální překlad románu Totožnost je stále dostupný na internetu a nikdo neví, jak se Milan Kundera postaví k těm, kdo mu z ryzího čtenářského obdivu zcizili duševní vlastnictví. Nejspíš se dobře baví, vždyť je to velkolepá ironická situace jako vystřižená z jeho próz: spisovatel se vzdal rodného jazyka, proslavil se ve světě a bez vysvětlení odmítá své dílo vydat „svým lidem“. Ti ho potrestají tím, že mu jej uloupí. Komentáře v českém tisku v poslední době odrážejí uspokojení, že jsme my Češi konečně Kunderu doběhli a že mu to patří. „Jeho postoj je cynický, i když pochopitelný,“ píše MF Dnes. Jako by se Milan Kundera nějak provinil, jako by nám své sebrané spisy v češtině povinně dlužil. Jenže co když naopak Češi něco dluží jemu?
Velký návrat nemožný
Milan Kundera je ilustrací přísloví, že ve své vlasti není nikdo prorokem. Neinformovaný čtenář novin by si mohl myslet, že Kundera je mnohem horší spisovatel než třeba Miloš Urban a že se mu nikdy nic tak úplně nepovedlo. Bylo by normální se radovat, že český spisovatel dosáhl světové slávy a bylo by užitečné jeho úspěch analyzovat, jenže to se neděje. Čechy zřejmě dráždí, že se Kunderovo vyprávění neobrací především k nim, ale k mezinárodnímu publiku. A tak mu prostřednictvím chladných recenzí a poznámek vzkazují: Možná tě uznává celý svět, ale musel by ses snažit daleko víc, abychom tě měli rádi i my,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu