Dvojčata

Newyorská Dvojčata před pěti lety vyprovokovala k útoku náboženské fundamentalisty – al-Káidě připadala jako symbol bezbožnosti. Dvojčata ve Varšavě teď provokují naopak sekulární část Polska i většiny Evropy jako symbol fundamentalismu. To lze říci o zatím poslední změně za Krkonošemi. Místo Kazimierze Marcinkiewicze, konzervativního, leč konsenzuálního a otevřeného politika, bude premiérem jeho stranický kolega Jaroslaw Kaczyński – lídr Práva a spravedlnosti, a především dvojče prezidenta Lecha Kaczyńského.

Polsko tak razí vskutku pionýrskou cestu. Svým ústavním systémem s pozicí silného prezidenta navázalo nejenom na předválečnou tradici, ale i na známý francouzský model páté republiky. Právě ten dal však světu výraz kohabitace – soužití prezidenta s názorově i stranicky odlišným premiérem. Stačí zmínit zápolení Françoise Mitterranda s Jacquesem Chiracem v 80. letech či později v opačném gardu samotného Chiraca s Lionelem Jospinem, v leckterém smyslu plodnější časy než jednobarevný tandem Mitterrand–Fabius. Podobně v Polsku docela fungovala kohabitace postkomunistického Lecha Kwasniewského s postsolidaritním Jerzym Buzkem. Naopak soužití antikomunistů Lecha Walęsy a Jana Olszewského nemělo dlouhého trvání. (Připomeňme, že hlavně kvůli prosazeným lustracím, v nichž se blesklo prezidentovo jméno.) Marcinkiewicz zůstává v paměti jako člověk, mohl prezidenta evropsky vyvažovat. Jak se budou vyvažovat dvojčata totožná tělem i duchem, to ví jen bůh.