Smysl dlouhého manželství

Třicetiletá britská spisovatelka Zadie Smithová má mezi mladými autorkami a autory, kteří v poslední době vtrhli na britskou literární scénu, zvláštní postavení. Nová jména vystupují ze stínu za mocné pozornosti médií a mnohá z nich zazářila jen jednou a krátce. Smithová, jež debutovala v pouhých pětadvaceti letech románem Bílé zuby, ovšem prokázala své kvality opakovaně. V masivní kampani, kterou nakladatel její debut podpořil, se Smithová rozhodně „neutopila“. Spíš naopak: dokázala vlnu popularity přetavit do druhé, neméně povedené knihy. A teď je tady další skvělé dílo. Knize O kráse sice o vlásek unikla prestižní Man Booker Prize, ale začátkem června autorka dostala jinou významnou cenu pro britské literáty: Orange Prize, jež je vyhrazena ženám.

Živý dialog

V prvním románu Bílé zuby (2000) Zadie Smithová vsadila na populární téma „multikulturalismu“. A i když myšlenkově kniha nabídne jen stěží něco převratného, má řadu jiných kladů. Zachycuje dějiny tří rodin, indické, anglické a smíšené, žijících na severolondýnském předměstí a v Oxfordu, přičemž dějem pokrývá celou druhou polovinu dvacátého století. Smithová mluví o důvěrně známém světě: narodila se v roce 1975 na dělnickém předměstí Londýna jamajské matce a anglickému otci (jejího bratra možná zaregistrovali fanoušci hip hopu v podobě rapera jménem Doc Brown). A literární dráhu začala tím, že se jí podařilo vytvořit řadu přesvědčivých postav, které vybavila…