Peklo jménem body

Do čeho se to vlastně Češi v sobotním poklidném ránu probudili? Do revoluce, jak říká ředitel dopravní policie Zdeněk Bambas? Nebo snad do „pekla, buzerace totalitních rozměrů“, jak napsal Dalibor Balšínek, šéf časopisů Týden, Instinkt a Aha? Z pohledu Brita nebo Němce se nestalo nic převratného, prostě i tady začal platit zákon, který oni mají už přes třicet let. Dejme ale za pravdu spíš panu Bambasovi. Od sobotního rána se Česku děje něco skutečně převratného. „Stačí dvě kontroly a z řidiče je chudý chodec,“ láteří jeden z účastníků řady internetových debat. „Není problém přijít o řidičák během jednoho dne,“ stěžuje si další. Není divu: Od začátku července přece platí nový bodový systém a mezi řidiči se šíří strach. Konečně!

Kupte si radar

Češi jsou zvyklí vyhýbat se jasným řešením, zpochybňovat je a zůstávat v půli cesty. Stačí se podívat na politiku. Také tažení proti tragickým poměrům na silnicích mělo dlouho tyto rysy, nakonec to ale opravdu stojí za to. Parlament vloni přijal přísný zákon, který sice sám od sebe pořádek na silnicích nezajistí, je ale slušným rámcem, aby se tak stalo. Jen několik příkladů: za nedání přednosti chodci je pokuta 2500 korun, podruhé během jednoho roku pak 1–6 měsíců zákazu řízení. Za dnes zcela běžné překročení jízdy v obci o 20 km/h to samé. Jízda se dvěma pivy pokuta 25 tisíc a až tři roky vězení.

Až dosud přitom mohl policista řešit přestupek domluvou, to teď ale končí. Musí řidiče potrestat, a pokud to neudělá, hrozí mu trestní stíhání za porušení pravomocí veřejného činitele. Také obce jsou motivovány k přísnosti: peníze za pokuty zůstávají v jejich pokladnách, což není špatné. Dostávají tím do rukou zbraň proti rychlé jízdě: pokud ušetří stovky tisíc na radar, může se jim investice rychle zaplatit.

Co korupce

Skoro všichni novináři jsou řidiči a majitelé aut, o srdcervoucí stesky tedy v novinách není nouze. Nejčastějšími z nich jsou zmíněné vysoké pokuty. „Zapomenete rozsvítit a platíte dva tisíce korun,“ psala například MF Dnes. Tady ale nejde o daně. Těmto výdajům se kupodivu jde docela snadno vyhnout, když člověk není zapomnětlivý a umí trochu zvednout chodidlo z plynového pedálu.

Další výhradou je, že dohled nad silničními pravidly dostává poprvé naplno i městská policie, která je ale pod mnohem menší kontrolou než státní policie. Nedohlíží na ni žádná inspekce, pouze starosta a jeho radní, kteří často nevzbuzují důvěru. Noviny se proto minulý týden hemžily výroky politiků a expertů o tom, že zákon nejenže nezabrání tuzemské policejní korupci, ale naopak ji vzhledem k málo kontrolované městské policii posílí. Upřímně řečeno, o to teď až tak úplně nejvíc nejde. Silniční zákon má zkrotit silniční piráty, chránit životy a plechy našich aut před neurvalci, kterými se zdejší silnice jen hemží. Korupci policie je nutné řešit nezávisle třeba za pomoci policejních provokatérů (politici se na jejich nasazování nemohou shodnout) nebo kamer a diktafonů, které budou dopravní kontroly nahrávat.

Nakolik sám zákon omezí korupci, se teprve ukáže. Její živnou půdou byla dosud možnost odbýt přestupek napomenutím, to nyní skončilo. U větších přestupků policie pokuty přímo nevybírá, může si ale nechat zaplatit za to, že nepošle hlášku na obecní úřad. Také je možné, že policista vybavený notebookem s přístupem do databáze s počty bodů bude licitovat s úplatkem podle toho, kolik bodů už řidič nasbíral. To všechno je ale debata o korupci v Čechách, nikoli o osvědčeném bodovém systému a přísných silničních pravidlech, která potřebujeme jako sůl.

600 zachráněných

Zákon bude mít řadu vedlejších efektů. Třeba budou řidiči tlačit na to, aby se v obcích mimo rezidenční čtvrti mohlo jezdit rychleji. Na Západě ale probíhá jiný vývoj, který vidíme na chování řidičů třeba v Německu. Všichni si tam zvykli, že jízda městem je pomalá a komplikovaná, zatímco ke spěchu jsou obchvaty a dálnice. Mimo města si s rychlostními limity ani v Německu nedělají těžkou hlavu a jezdí rychleji. V obcích se ale drží přísných pravidel a v rezidenčních čtvrtích jsou běžné třicítky. Podle toho by se měli chovat i čeští politici a úředníci. V žádném případě neustupovat ve městech a maximálně vzít v úvahu rostoucí kvalitu a bezpečnost aut, schopnosti řidičů a šířku silnic mimo obce.

Aktuální jsou také různé slabiny, do jejichž odhalování se teď novináři s chutí pustili. Televize Nova podrobně popisuje, jak jde úřadům ztížit zabavování řidičského průkazu, jinde najdeme spekulace, jestli je možné mít dva řidičáky. Samozřejmě ano, ale jen do chvíle, než řidič narazí na policisty, kteří s sebou vozí přístroj na vstup do centrální sítě. Navíc pak hrozí pokuta deset tisíc a rok zákazu řízení. Vzhledem k vysokým pokutám lze také čekat, že řidiči se budou bránit, vysvětlovat, že nic neudělali, a psát odvolání, které napřed jde ke krajskému úřadu, pak k soudu. Policistům v těchto sporech na Západě pomáhá svědectví kolegů a kamery ve veřejném prostoru, které jsou i v Česku čím dál častější.

Boj za snesitelné poměry na českých silnicích to ale nezastaví a my můžeme s napětím čekat, jak dopadne. První dny a týdny lze čekat opatrnost a osahávání terénu. Řidiči se budou bát a čekat, co policie se svojí novou technikou zmůže. Pokud se strážcům zákona nepovede tuto fázi využít k posílení své autority, bude další postup proti pirátům mnohem těžší. Kritici zákona také upozorňují, že například v Německu nebo Rakousku se nespokojují s pouhým odebíráním řidičáků, ale posílají problémové řidiče na psychotesty a zkoumají, proč tak často porušují pravidla.

Stížnosti na přísnost zákona se ukážou po prvním roce, kdy budou moci úřady sčítat počet odebraných řidičáků a analyzovat, jestli jejich počet souvisí s přísností nebo spíš neochotou řidičů podřídit se novým pravidlům. Například v Irsku po zavedení bodového systému byl odebrán v prvním roce průkaz jen několika řidičům, ostatní se dokázali ukáznit.

Experti ministerstva dopravy doufají v podobný scénář a stanovili si i kritérium úspěchu: do roku 2010 by se měl počet mrtvých na českých silnicích oproti roku 2002 ročně snížit o polovinu, tedy šest set lidí. To je cíl, kvůli kterému stojí za to s přísností vydržet.

Vyhovuje vám nový silniční zákon? Debatujte na www.respekt.cz