Kdyby nebylo Hirsi Ali

Kdyby nebylo Poláků, nebylo by Polska, zní slavná věta z Jarryho Krále Ubu popisující dobu, kdy Polsko – natřikrát rozdělené mezi sousedy – neexistovalo. Kdyby nebylo Somálců, nebylo by Somálska, lze říci na adresu Ayaan Hirsi Ali v době, kdy její původní vlast patří k prototypům zhroucených států. Příběh nizozemské političky, proslulé tvrdou kritikou islamismu i multikulturního modelu, který považuje každý způsob života včetně islamistického za hodný stejné podpory, pokračuje. V úterý prohlásila nizozemská vláda, že Hirsi Ali si může podržet své nizozemské občanství. To bylo zpochybněno před dvěma měsíci, když se ukázalo, že uprchlice ze Somálska při své žádosti o azyl v roce 1992 v několika bodech lhala.

Parlament se za poslankyni liberální strany VVD v květnu postavil, ale Hirsi Ali se přesto rozhodla přijmout nabízené stipendium v USA. Nyní ministryně pro otázky přistěhovalectví Rita Verdonková (rovněž VVD) svůj názor změnila a její úřad zaslal příslušný dopis parlamentu. Nejspíše se tím však jen pokoušela zachránit osud vlády Jana Petera Balkenendeho, neboť koaliční strana Demokraté 66 trvala na odvolání Verdonkové. Vláda ovšem stejně nepřežila – navzdory pozdní benevolenci k občanství vzpurné poslankyně i ujištění premiéra, že její ochrana bude obnovena. Tu dostala po vraždě filmaře Thea van Gogha, k jehož filmu Poddajnost, kritizujícímu postavení muslimských žen, napsala scénář (a na jehož mrtvole byl připíchnutý vzkaz, že další na řadě je právě ona), ale možnosti žít v chráněném bytě ji letos – kvůli stížnostem sousedů – zbavil soud. Ještě ve čtvrtek ráno sice ministryně Verdonková přestála hlasování o důvěře, ale týž den Balkenende ohlásil demisi kabinetu a předčasné volby. Nepoddajnost Ayaan Hirsi Ali tedy nadále ovlivňuje její získanou vlast, i když ona sama nad ní už nejspíše zlomila hůl.