Doba prezidenta Háchy
Nad textem pana Šlajchrta Dobrý Čech Emil Hácha (Respekt č. 24/2006) jsem se rozhodl připojit vlastní vzpomínku. Jsem pamětníkem (maturoval jsem 6. června 1942) té hrozné doby. Hácha se obětoval, i když už toužil po důchodu. Bylo to asi nejlepší řešení; on formálně zodpovědný, fyzicky bez zodpovědnosti, snesl vinu těch, kteří by na jeho místě, jsouce zdraví, buď šli na šibenici, nebo kolaborovali.
Byl jsem na podzim 1955 na nemocniční cele na Pankráci s Bedřichem Pokorným, bývalým náměstkem ministra vnitra Noska. Ten mi vyprávěl o tom, že jsme právě na cele, kde zemřel prezident Hácha. Pan Pokorný byl v kriminále asi od roku 1950, byl odsouzen v druhé garnituře po Rudolfu Slánském. Vyprávěl mi, že na tuto celu chodil (úředně) navštěvovat Háchu. A popisoval i pro tu dobu typické vztahy a následky.
Když byl Hácha zvolen prezidentem, byl na jeho místo prezidenta Nejvyššího správního soudu zvolen dr. Formánek, Háchův zeť. Možná nikdo jiný neměl zájem v té chaotické době, možná z určité servilnosti k panu prezidentovi, nevím. Formánek se neprovinil kolaborací, ale byl hlavou ústředního protektorátního orgánu, byl tedy uvězněn. Dr. Formánek byl, myslím, spolužákem Prokopa Drtiny, ministra vnitra. Napsal mu dopis, ve kterém ho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
