Právo na atom
Přesně před rokem byl prezidentem zvolen Mahmúd Ahmadínežád. A nyní přichází zřejmě poslední pokus o diplomatické urovnání nejvýbušnějšího plodu jeho vlády. Teheránu se stále nepodařilo rozptýlit obavy Západu, že pod rouškou energeticky zaměřeného programu usiluje o získání jaderné zbraně.
Je to příznačné výročí. Přesně před rokem byl prezidentem zvolen Mahmúd Ahmadínežád. A nyní přichází zřejmě poslední pokus o diplomatické urovnání nejvýbušnějšího plodu jeho vlády. Teheránu se ani s novými vyjednavači nepodařilo rozptýlit obavy Západu, že pod rouškou energeticky zaměřeného programu usiluje o získání jaderné zbraně. Spíše naopak. Íránská zpupnost, hrozby a výroky na adresu Izraele a popírání holocaustu jen přilily olej do ohně. Neuspělo ani úsilí evropské trojky (Francie, Německa a Velké Británie), ani nabídka Moskvy obohacovat uran na ruském území, ba ani splnění hrozby, že se věcí bude zabývat Rada bezpečnosti OSN.
Kam Ahmadínežád svou neústupností Írán přivedl? Na pokraj mezinárodní izolace a před hrozbu uvalení sankcí? Anebo svým odmítáním „cizího diktátu“ jen odhalil bezmoc Západu a jeho neschopnost účinně čelit jaderné hrozbě? To jsou teď hlavní otázky. Zatímco Západ s nejtěžším kalibrem své vstřícnosti právě vyrukoval, čeká se na to, jak zareaguje Írán.
Radikálové: pozor na satana
Zatím nejvelkorysejší nabídku představil 6. června v Teheránu vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana: Íránci by měli výměnou za nabízené výhody přistoupit na požadavky Západu a vzdát se – přinejmenším dočasně – obohacování uranu. Solanův krok zabral ve světě. Podpořily ho nejenom Rusko a Čína, ale dokonce i Spojené státy, které navíc nabídly Íránu i přímé jednání. Rozhodnutí USA…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
