Český život s dluhy
Osmileté vládě sociální demokracie se kromě jiného nejčastěji vyčítá prudký nárůst státního dluhu.
Osmileté vládě sociální demokracie se kromě jiného nejčastěji vyčítá prudký nárůst státního dluhu. Ten loni překročil hranici 900 miliard, což bylo 30,5% hrubého domácího produktu. Tedy skoro třetina hodnoty všeho, co se v České republice během roku vytvořilo. O čtyři roky dříve byl celkový dluh absolutně skoro o dvě třetiny menší. Nárůst (nikoli však procentuální, protože ekonomika rostla rychleji než dluh) je to opravdu hodně rychlý, podle politiků ODS dokonce děsivý. I když z politického pohledu jej trochu mírní skutečnosti, že část z nárůstu tvoří staré dluhy z bankovní krize z poloviny devadesátých let, kdy vládly Klausovy vlády.
Premiér Jiří Paroubek několikrát prohlásil, že si z dluhu hlavu nedělá. Den před volbami, kdy byl hodně v ráži, dokonce řekl, že dluhy se splácet ani nemusejí, což vzápětí poopravil názorem, že stát splácí jen úroky. Jako příklad uvedl Německo, které má mnohem větší zadlužení, a nikdo se kvůli tomu nehroutí. Ostatně Belgie nebo Itálie mají větší státní dluh, než je bohatství, které ročně vytvoří, a nemají s tím žádné problémy. Kdo je tedy blíž pravdě a jak moc se máme rostoucího dluhu obávat?
Spor o hodnoty
Premiér Paroubek měl pochopitelně pravdu, výše státního dluhu ani tempo jeho růstu zatím Česko nijak neohrožuje. To bychom nebyli dlužníkem, jehož serióznosti si ratingové agentury dnes poměrně cení, jinými slovy: světoví finančníci věří, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu