Paměť lidstva na webu
V srdci kalifornského Silicon Valley pracuje den za dnem, hodinu za hodinou robot velikosti malého terénního auta. Polyká knihy patřící Stanfordově univerzitě, mechanickými prsty jemně obrací jejich stránky, a než knihu znovu vyplivne, změní její obsah v sérii nul a jedniček, kterou uloží do počítače.
V srdci kalifornského Silicon Valley pracuje den za dnem, hodinu za hodinou robot velikosti malého terénního auta. Polyká knihy patřící Stanfordově univerzitě, mechanickými prsty jemně obrací jejich stránky, a než knihu znovu vyplivne, změní její obsah v sérii nul a jedniček, kterou uloží do počítače. Dokáže přečíst tisíc stránek za hodinu.
Smyslem jeho činnosti je digitalizovat knihy a umísťovat jejich obsah na internet. Ve světě působí řada podobných zařízení. Vytvářejí celosvětové digitální knihovny, které by časem mohly obsahovat téměř veškeré vědění lidstva, podobně jako ve starověku knihovna v Alexandrii. Každý by do nich mohl vstoupit z kteréhokoli počítače na světě, zdarma si v nich číst a probírat se jejich virtuálními policemi pomocí internetových vyhledávacích programů.
Počítače totiž umějí stránku knihy nejen „ofotografovat“, naučily se přečíst i text. A v textu uloženém na internetu už lze hledat, co nás zajímá.
Žádné sci-fi v laptopu
Vznik celosvětové virtuální knihovny, digitální superpaměti lidstva, zní jako nápad autora science fiction. Technicky to však schůdné je. Všechny knihy, články, fotografie, filmy, veškerá hudba, kterou kdy lidé vytvořili – to vše reprezentuje asi 50 petabytů (1015 bytů) informací. V současnosti lze takové množství dat uložit v budově velikosti okresní knihovny. A v budoucnu? Možná se to všechno vejde na hard…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu