Klonovat člověka? Jsou i jiné cesty

Pátého července uplyne deset let od narození ovce Dolly. Po celou tu dobu se svět nepřestal děsit narození prvního klonu člověka. V klonování naopak doufají někteří neplodní lidé, jimž současná medicína nedokáže pomoci. Vkládá do něj naději i část homosexuálů. I oni touží po dětech a byli by rádi, kdyby to byla „jejich krev“. Klonování člověka by však bylo krajně nezodpovědné, protože nikdo nemůže zaručit tělesné a duševní zdraví takto vytvořeného dítěte.

Deset let po narození nejslavnější ovce světa se ale zdá, že biomedicína nabídne těm, kteří nemohou mít vlastní potomky, lákavější možnosti. Naznačují to výsledky vědců z univerzity v kanadském Guelphu, kteří vypěstovali z kůže prasečího plodu buňky nápadně podobné prasečímu vajíčku. „Vajíčka“ mají daleko k dokonalosti a zatím se vzpírají oplození. Přesto je tu reálná šance, že biologové jednou odeberou neplodným ženám několik buněk kůže a vytvoří z nich buňky pohlavní.

Zřejmě nemusíme ani moc popouštět uzdu fantazii, abychom si dokázali představit, že by se obdobným způsobem daly vypěstovat i spermie. Vývoj spermie by ani nemusel doběhnout do „finále“. Už dnes dokážou embryologové oplodnit vajíčko mužskými pohlavními buňkami, které mají k štíhlému čilému „torpédu“ normální spermie ještě hodně daleko. Veřejnost mnohdy ani netuší, že se po oplození takovými buňkami už narodily děti.

Vývoj…