Iskandarov všemi zrazený

Sedí za mřížemi a má tam pobýt 23 let – za terorismus a ekonomické delikty. Přitom ještě před dvěma lety stál v čele státní plynové firmy a Demokratické strany Tádžikistánu. Tak vypadá finále politické dráhy Mahmadruziho Iskandarova. Čím více se v posledním roce psalo o úspěších a neúspěších „barevných revolucí“ v postsovětském areálu, tím více se – s výjimkou Běloruska – zapomínalo na ty země, které se změnám vyhnuly a vracejí se k hodnotám z dob studené války. Iskandarovův osud dokládá, jak snadno lze skončit ve vězení za volební výzvu současnému vládci země Emamalimu Rachmonovovi. Ilustruje, jak malou figurkou je postava jednoho disidenta v politických hrách mezi Západem a Ruskem na „frontové linii“ ve Střední Asii. A vypovídá i o tom, jak hladce dokážou spolupracovat úřady i tajné služby, jde-li o boj proti „oranžovému nebezpečí“, a ne třeba o pašování afghánského heroinu.

Od bojovníka ke správci plynu

Iskandarov se narodil před 52 lety ve vesnici Todžikobod na východě Tádžikistánu. Ves se statutem okresního centra leží ve 300 kilometrů dlouhé Alajské dolině na úpatí Pamíru. Už za sovětských dob byla pověstná tradičním vztahem k islámu a na rozdíl od zbytku SSSR se tu například nikdy veřejně neprodával alkohol. Odtud pak v době agonie sovětské říše vzešlo islámské politické hnutí, které se později stalo hlavní opoziční…