Ve hvězdách
V obecné paměti zůstává uchován jako „ten druhý“. Podobně jako zápalná oběť Jana Zajíce setrvává ve stínu Jana Palacha, dobyvatel nejvyššího vrcholu planety Tenzing Norgay v pozadí Edmunda Hillaryho či mrtví z Nagasaki za svými předchůdci z Hirošimy, také upálení Jeronýma Pražského bylo – především mediálně – přehlušeno předchozí kauzou Jana Husa.
V obecné paměti zůstává uchován jako „ten druhý“. Podobně jako zápalná oběť Jana Zajíce setrvává ve stínu Jana Palacha, dobyvatel nejvyššího vrcholu planety Tenzing Norgay v pozadí Edmunda Hillaryho či mrtví z Nagasaki za svými předchůdci z Hirošimy, také upálení Jeronýma Pražského bylo – především mediálně – přehlušeno předchozí kauzou Jana Husa. Vždyť i Jeronýmova hranice vzplála na místě té Husovy a odsoudil ho stejný orgán tehdejší justice, byť o necelý rok později. Zítra tomu bude 590 let, a tak stojí za připomenutí, v čem se osudy obou mistrů pražské univerzity shodovaly a v čem rozcházely.
Sledujeme-li mediální příběh Husův, jako by promlouval Alois Jirásek. Jihočeský rodák, selfmademan ohledně svého vzdělání i životní dráhy, absolvent, mistr a později rektor Karlovy univerzity, muž spjatý s českou kotlinou, který položil život za pravdu skrze zlovůli cizáků. Sledujeme-li příběh Jeronýmův, ocitáme se uprostřed intelektuální elity evropského středověku. Rodáka z Nového Města pražského (asi *1379), původem ze středostavovských poměrů, to hnalo do světa. Slovy Františka Palackého „Jeronýmovi horlivému Evropa celá nestačila uhasiti žízeň jeho po vědách“. V roce 1398 se stává na Karlově učení bakalářem, ale vzápětí odjíždí do Oxfordu. Využil totiž stipendia, které založil Vojtěch Raňků z Ježova, další česká intelektuální hvězda na evropském nebi a rektor…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu