Dopisy

Urážel veřejně a veřejně byl potrestán

David Rath by si měl uvědomit (Facka, která sedla, Respekt č. 21/06), že jeho – přinejmenším – neomalenost nebude procházet bez odezvy donekonečna. Na jeho aroganci opakovaně upozorňují nejen jeho profesní kolegové, a on se s naprostou bohorovností pouští do urážení kohokoli, kdo mu zrovna přijde do rány. Jsem si naprosto jistá, že kdyby způsobem, jakým to provedl v případě Miroslava Macka, urazil někoho z mých blízkých, a tedy i mě, neváhala bych a výchovný záhlavec bych mu uštědřila také. Urážel veřejně a veřejně byl za to potrestán. Nedokážu pochopit, proč od Miroslava Macka dávají spolustraníci ruce pryč. Nechápu ani to, že najednou otočili zubaři, kteří v prvních vteřinách Mackovi spontánně tleskali. Nepřekvapuje mě, že se záhlavec politizuje. Premiér a jeho parta u nás zavedli politiku čtvrté cenové kategorie a s pokrytectvím sobě vlastním hodlají za každou cenu využít všechno ve svůj prospěch. Mělo by nás to varovat. Na roztřeseného Mirka Topolánka a upoceného Petra Nečase se po nedělních debatách nemohu ani podívat. Už se nestydím jen za bývalého premiéra Grosse, současného premiéra Paroubka, ale stydím se i za malost party z Jánského vršku, která legitimizovala bezostyšnou plavbu ministra Ratha našimi politickými vodami a naznačila, že bude-li nás někdo veřejně urážet, nemáme se bránit, ale sklopit uši.

Barbora Matysová

Gymnázia jsou výběrové školy

Reaguji na glosu paní Brdečkové Další poklad zničen, hurá (Respekt č. 19/06) o přijímacích zkouškách na gymnázia.

Nesouhlasím s názorem, že na gymnázia by měli být přijati všichni uchazeči, že přijímací zkoušky jsou zbytečností. Jedná se o výběrové školy, které by si měly zachovat náročnost a vysokou úroveň. Nicméně existuje mnoho jiných středních škol, kde může student získat stejně cenné maturitní vysvědčení. Přijímací zkoušky samozřejmě jsou určitým stresem, snad je ale pro dítě lepší stresovat se jeden den při přijímací zkoušce než celý první ročník. Kdyby pak muselo odejít na jinou školu, ztratilo by navíc jeden školní rok.

Rovněž se ohrazuji proti zveličování chyb, kterého se podle paní Brdečkové dopouštějí vynervovaní pedagogové. Při opravě přijímacího testu se učitel drží přesně stanoveného bodovacího systému, zde není prostor ke zveličování chyb.

Vysoký počet vzdělaných lidí je jistě pěknou vizitkou společnosti, nelze však rozdávat maturitní vysvědčení nebo vysokoškolské diplomy. Za nimi musí stát znalosti, práce i schopnost zvládat psychický tlak při zkouškách a testech.

Simona Mudrová, středoškolská učitelka

Just si hřeje vlastní polívčičku

Vladimír Just se ve svých sloupcích opakovaně zastává „mizejícího“ ekologického cyklu České televize Na větvi, obsahujícího reportážní Nedej se a diskusní Hádání o přírodě (O tichém mizení, Respekt č. 14/06, O vlku veřejnoprávnosti, Respekt č. 18/06). Píše o „zástupné starosti o kvalitu“. Zástupné? Snad žádný jiný veřejnoprávní pořad nebyl tolikrát kritizován jak nezávislými odborníky, tak vnitřními kontrolními orgány ČT. O „kvalitě“ ekologického pořadu svědčí už fakt, že si na něj stěžovali dva ministři životního prostředí (Benda 1996, Kužvart 2002). Etický panel ČT v květnu 1999 označil Nedej se za manipulativní a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání o dva měsíce později ČT varovala, že jeho vysíláním porušuje zákon. V posudku odborníků z ČVUT (2000), který vznikl na zakázku Rady ČT, se píše: „Je zarážející, že pořad plný překrucování faktů, polopravd a vyložených nepravd a mystifikací může mít místo ve vysílání ČT.“ Na jaře 2002 Rada ČT konstatovala, že se tvůrci pořadu „opakovaně prohřešili vůči zásadám veřejnoprávního vysílání“. V srpnu téhož roku zjistila, že nadržují jen jedné straně ekologických sporů.

Just tedy čtenářům Respektu zatajuje základní fakta: (ne)kvalita ekologického cyklu ČT byla mnohokrát prokázána. Především ale zamlčuje, že si hřeje vlastní polívčičku. Nejenže totiž v Nedej se sám pravidelně vystupuje, ale je dokonce předsedou stejnojmenného občanského sdružení, založeného na jaře 1999 jeho tvůrci a spolupracovníky. V říjnu 2004 Just moderoval Hádání o přírodě, což Etický panel ČT později kritizoval jako střet zájmů. Totéž teď platí i pro jeho sloupky v Respektu. Je to zkrátka podobné, jako kdyby se Marta Kubišová v masce „nezávislé kritičky“ zastávala Chcete mě.

Ivan Brezina, Praha