Kam ses schovala, ptačí chřipko?

Celou zimu jsme na prvních stránkách novin sledovali, jak se blíží, jak nás obkličuje, jak je už už tu – a pak zmizela. Je to velká žurnalistická záhada: co se stalo s ptačí chřipkou?

Podívejme se na celou věc z pohledu ptáků, kteří jsou v tomto případě první na ráně. Na území ČR žije kolem 200 milionů ptáků. Tento odhad vychází z poměrně dobře známých čísel počtu ptáků na hektar a na příslušný typ krajiny. Každý ptačí pár má několik vajíček a někdy zahnízdí dvakrát do roka. Kdyby měla přežít prostá většina opeřenců, tak se pro samé ptáky nedostaneme ani do práce. Přibližně 70 % ptáků se nedožije jednoho roku. Ano, jsou to ptačí jatka – na našem území ročně umře kolem 140 milionů ptáků, tedy více než deset milionů každý měsíc a kolem tří set tisíc každý den! Opravdová otázka se zde netýká ptačí chřipky, ale životního postoje: jak to, že ptáci nucení žít v neustálé blízkosti smrti, jsou stále tak příjemní a veselí? Co když opravdovým vítězem evoluce je duševně vyrovnaná sýkorka, a ne upachtěný člověk?

Vítejte v bublině

V posledním desetiletí dochází k citelné selekci tzv. seriózního tisku, který se propadá, a tzv. bulváru, jehož náklad roste. Ve světle těchto pohybů je zřejmé, že hlavní tradiční cíl novin, tedy objektivně informovat veřejnost, se dnes týká sice důležité, ale početně okrajové skupiny obyvatel. Hlavní proud si nepřeje být informován, ale baven, zneklidňován a konejšen. Tématem novin typu Blesku nejsou…