Bůh existoval vždy, ať to znamená cokoli
Astronom George V. Coyne zkoumá dvojhvězdy, mezihvězdný plyn a zrod planet a také přednáší o vědě i víře:už více než čtvrt století stojí v čele Vatikánské astronomické observatoře, současně pracuje na katedře astronomie Arizonské univerzity.
Astronom George V. Coyne zkoumá dvojhvězdy, mezihvězdný plyn a zrod planet a také přednáší o vědě i víře:už více než čtvrt století stojí v čele Vatikánské astronomické observatoře, současně pracuje na katedře astronomie Arizonské univerzity. Narodil se v roce 1933 v Baltimore ve státě Maryland. Vystudoval matematiku a filozofii, později složil doktorát z astronomie na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu. Studoval také teologii a od 18 let je členem Tovaryšstva Ježíšova. Na kněze byl vysvěcen v roce 1965.
Většina vědců předpokládá, že existenci vesmíru umožnila náhoda, věřící lidé za ní vidí účel. Na které straně jste vy?
Ta otázka je chybná, proto bude chybná i každá odpověď. Je tu třetí možnost, a tou je plodnost kosmu: vesmír obsahuje 1022 hvězd, vznikl velkým třeskem, je asi 14 miliard let starý. Hvězdy se rodí a umírají, když umírají, vyvrhují do vesmíru prvky, z nichž se skládá vše v kosmu, včetně nás samých. Jsme doslova zrozeni z hvězdného prachu. Jen díky hvězdám je tu dost uhlíku, aby z nich mohly vzniknout naše nehty na nohou a ušní lalůčky a podobně.
Je v tom náhoda, nebo nutnost?
Nutnost a náhoda se potkávají v průběhu velmi dlouhé doby a lidský život vznikl díky kombinaci obou ve velmi plodném vesmíru. Například dva atomy vodíku se ve velmi raném vesmíru potkají. Nutnost jim velí, aby vytvořily molekulu vodíku, vyplývá to z povahy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu