Před 10 lety

Až si zase bude někdo naříkat, že letos je všechno horší než před rokem, měl by si přečíst deset let starý Respekt. Při nahlédnutí do článku Punk bude brzy mrtvý by si musel říct, že se společnost vydala sedmimílovými kroky k západní civilizaci. Článek popisoval zásah policejního komanda v pražském klubu Propast, kde policie návštěvníky naházela na zem, přimáčkla jim k hlavám samopaly, aby pak našla jen tři cigarety marihuany. Prý tam mělo být centrum výrobců drog. Sedm lidí muselo nastoupit neschopenku a jedna dívka dostala tonfou do hlavy takovou ránu, že potřebovala sádrový krunýř.

Případ nenabral takový spád jako letos s Kateřinou Jacques, kdy byli potrestáni zasahující policisté i jejich šéfové. Nikdo z policie nebyl hnán k odpovědnosti, záhadně zmizely důkazy. „Z akce totiž neexistuje videozáznam: v jedné z kamer prý došly baterky a druhá filmovala jenom strop. ‚Kameraman byl totální amatér,‘ omlouval informační nouzi policejní prezident,“ psal tehdy Respekt.

Pozornost si zasloužilo i nové vydání dětské knihy od Bohumila Říhy Honzíkova cesta, která popisuje návštěvu malého chlapce na venkově na konci padesátých let. Protože šlo o knihu poplatnou době a stála na obdivu kolektivismu a budování JZD, rozhodl se vydavatel v roce 1996 všechny inkriminované výrazy vyškrtat: „V původním vydání se hrdina ptá babičky, jak rozeznává vejce: ‚A babi,‘ ptal…