Bohatství a břemeno zároveň

V poslední době o tom Kristina přemýšlí častěji. Snad by to bylo hezké. Snad by to skutečně bylo tak, jak všichni říkají: Skvělé. Naprosto mimořádné. Úplně jiná dimenze. Mnoho času na rozmýšlení přitom pětatřicetileté Kristině nezbývá: pokud ještě vůbec chce mít dítě, musí s tím pomalu něco dělat. „Ale to bych musela úplně změnit životní styl,“ říká. A to není lehké, protože ona má svůj dosavadní životní styl přece jen hodně ráda.

Ženy jako Kristina jsou problém – a to nejen v Česku. Vystudovaly vysokou školu, mluví několika cizími jazyky, vydělávají hodně peněz, cestují, užívají si života – ale děti neporodí. Mnoho evropských států proto už zápasí nejen se stárnutím společnosti, ale také s tím, že se vysoce kvalifikovaní lide z tzv. „střední vrstvy“ stále méně reprodukují. Téměř 40 procent německých vysokoškolaček nemá žádné děti. V České republice není to číslo o moc nižší. Není tedy divu, že v současné volební kampani hraje rodinná politika až překvapivě velkou roli. Pozoruhodné však je, že se veřejná debata točí výhradně kolem finanční podpory rodin. Ale ženy jako Kristina nepotřebují k rozhodnutí pro dítě peníze. To, co potřebují, je realistická perspektiva, že se v dohledné době budou moci vrátit do života, na který dlouho studovaly a pracovaly, a že těhotenství neznamená konec všech jejich zájmů a plánů.

Ó, to je dobré

&„…