Vytrvalý reformátor levice oživil vládu
Jiří Havel zná směr, chce šetřit a pozorovatelé v něm vidí naději. Pro nenápadného člověka s brýlemi a bradkou v růžolícím kulatém obličeji bylo ministerské jmenování na Pražském hradě minulé úterý jistě vrcholem dosavadní kariéry.
Jiří Havel zná směr, chce šetřit a pozorovatelé v něm vidí naději.
Pro nenápadného člověka s brýlemi a bradkou v růžolícím kulatém obličeji bylo ministerské jmenování na Pražském hradě minulé úterý jistě vrcholem dosavadní kariéry. A jejím logickým vyústěním, chtělo by se dodat. Poté, co dosavadní vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn objevil, že jej vlastně víc než politika „baví“ funkce personalisty v automobilce Škoda, vstupuje jeho nástupce Jiří Havel do vlády s pověstí reformně naladěného a politicky vytrvalého muže.
Známe cesty
Ještě před šestnácti lety to přitom vypadalo úplně jinak: absolvent pražské VŠE a kariérní člen KSČ se cele věnoval poklidné akademické dráze. Ale pak přišel listopad a asistent na VŠE v sobě objevil politickou vášeň: spolu s kolegou Pavlem Mertlíkem založili hnutí, které mělo nahradit zdiskreditovanou KSČ a nabídnout lidem opravdu moderní levicovou stranu. Pokus ale nevyšel a partaj brzy zanikla. Dědictvím následujících „hyperaktivních let“ je pro Havla dodnes místo šéfa katedry makroekonomie na Karlově univerzitě i funkce v orgánech řady podniků, od Českého Telecomu přes Unipetrol až po ČEZ (funkce v dozorčí radě toho posledního se vzdal v den jmenování).
V roce 1997 vstoupil do sociální demokracie a záhy zažil nejzářivější období kariéry, když spolu s někdejším kolegou, teď už ministrem financí Mertlíkem a jeho náměstkem Janem Mládkem stál jako šéf Fondu národního…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu