Lék, který není pro bělochy

Bohoslužba skončila a Pearl McCroyová pomalu vstává z kostelní lavice. Tentokrát ale ještě nemíří domů. Spolu s ostatními farníky se řadí do fronty před stolkem, kde několik lidí v bílých pláštích o překot měří zájemcům krevní tlak, odpovídá na otázky ohledně srdečních chorob a rozdává propagační materiály. Na všech jsou velkými písmeny vytištěny nápisy „BiDil“ a „NitroMed“.

Kostel v Chicagu není jediným místem, kde se toto divadlo odehrává. Farmaceutická firma NitroMed pořádá podobné propagační akce v kostelech ve 140 velkých amerických městech. Všechny svatostánky spojuje především to, že jejich návštěvníky tvoří převážně lidé černé pleti. BiDil – nový lék proti srdečním chorobám – je totiž určen výhradně Američanům s africkými kořeny. Běloši jej mají zakázaný.

Pod názvem BiDil se zkrátka skrývá první etnický lék světa. Proč reagují pacienti se stejnou chorobou rozdílně na jeden a týž preparát? Někomu léčba zabere, jinému nikoli. U dalšího se mohou projevit nežádoucí vedlejší účinky. V pozadí lze tušit vliv různých variant genů, jež si neseme v dědičné informaci.

S přečtením lidského genomu se otevírá cesta k uskutečnění vize, podle níž lékař pacientovi předepíše „lék na míru“ – přípravek, který co nejvíce „respektuje“ dědičné založení nemocného, a dává proto nejlepší záruky uzdravení. Tento přístup, označovaný jako…