Život a doba občana Paroubka
„Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou,“ prohlašoval pětadvacetiletý Paroubek. Politik je veřejná osoba a uplatňuje se na něj větší přísnost než na „prostý lid“. Koneckonců šel do politiky dobrovolně, tak ať se nediví. Takže argument „taková byla doba“ pro politika neplatí.
Není zločin, že se premiér před čtvrtstoletím hlásil k Husákovu režimu. Horší je, že to ani dnes skoro nikomu nevadí.
Velebil vítězný Únor, no a co. Takto je v obecné mluvě shrnut pondělní proval, publikace čtvrtstoletí starých slov dnešního premiéra, v nichž se hlásil ke komunistickému puči. Psal se rok 1978 a byl to naprosto většinový vzorec chování. „Fráze o socialismu, o Únoru a výchově kádrů mlel tehdy kdekdo a nic to nemuselo ještě znamenat,“ píše také Karel Steigerwald v článku s titulem Vytahovat na premiéra články z mládí je nestydaté (MfD). Kdekdo. To je pravda. I autor těchto řádek tehdy věnoval maturitní písemku z ruštiny letu Vladimíra Remka – bylo těsně po startu prvního československého kosmonauta, téma se dalo očekávat, tudíž i nachystat taháky. Taková byla doba, říkají tedy mnozí a je jich mnohem více než ona polovina národa, které by dnes podle průzkumu nevadil podíl komunistů na moci. Ale premiér a nestydatost posvícení si na něj? Tady je už třeba brzdit koně a věc trochu rozebrat.
Vy s tím Únorem naděláte
Je to sice argument již omletý, ale – jak se zdá – je třeba ho ještě připomínat. Politik je veřejná osoba a uplatňuje se na něj větší přísnost než na „prostý lid“. Koneckonců šel do politiky dobrovolně, tak ať se nediví. Takže argument „taková byla doba“ pro politika neplatí. „Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu