Ve hvězdách

Dnes už není symbolem ani teroristy, ani hladovkáře, ač měl slušně našlápnuto k oběma. První žebříček opanovala al-Káida a co se druhé skupiny týče, Mahátmu Gándhího ještě nikdo nevystrnadil. Bobby Sands byl ale zřejmě nejslavnějším hladovkářem, který na znamení protestu skutečně dobrovolně zemřel. Stalo se 5. května 1981 v proslulé věznici Long Kesh v Severním Irsku. Je-li při ohlédnutí na uplynulých pětadvacet let Sands něčeho symbolem, pak jedině minulosti, od níž se tento nešťastný region pomalu, ale přece odpoutává.

Narodil se v roce 1954. Když mu bylo 18 a začaly troubles, největší vlna násilí a krveprolití, přidal se k teroristické IRA. Již koncem téhož roku byl zatčen a po zbylých devět let života opustil vězení – propuštěn bez soudu – pouze na jeden rok. To se vrátil k rodině a zároveň k IRA. V roce 1977 byl se čtyřmi dalšími zatčen podruhé, za to, že měli v autě střelnou zbraň. Byl sice obviněn z organizování pumového atentátu, ale pro nedostatek důkazů byl odsouzen pouze za nedovolené držení zbraně na 14 let. Tehdy se ocitl v Long Kesh, věznici rozdělené na bloky podle náboženského klíče, kde byl v roce 1980 zvolen tamním velitelem IRA.

Věznění teroristé si nežili až tak zle. Sám Sands se věnoval žurnalistice a poezii a publikoval v republikánském listu An Phoblacht. Jenže chtěli více – nakonec i statut politických vězňů, který by jim umožnil nosit civil,…