Sankce došly na Súdán

Pár týdnů po bezzubém zaštěkání na Írán a jeho jaderné ambice vyrukovala Rada bezpečnosti s konkrétními sankcemi vůči Súdánu. Jde o první postižení režimu, pod jehož dohledem i přispěním přišlo v Dárfúru na 200 tisíc venkovanů o život a na dva miliony o své domovy – v konfliktu, který George Bush již před dvěma lety nazval genocidou. Přitom jde o sankce nanejvýš adresné, které nepostihnou strádající obyvatelstvo jakékoli národnosti, víry či jazyka, nýbrž zmrazují bankovní účty čtyř mužů obviněných z válečných zločinů a vyzývají členské státy OSN, aby zabránily dotyčným ve vstupu na své území.

Jsou to generál súdánského letectva Džafár Mohamed Elhasan (za podporu krveprolití páchaného milicemi džandžavídů), vůdce džandžavídů šejch Músa Hilal, velitel dárfúrských rebelů ze Súdánské osvobozenecké armády Adam Jakúb Šant (za porušení příměří s vládními jednotkami) a další povstalecký lídr Džabríl Abdul Karím Badrí (za únosy a ohrožení dohlížejících jednotek Africké unie). Vidíme tedy pestrý vzorek „všech stran konfliktu“, nad kterým by sociolog zajásal. Ani tak nebyla rezoluce schválena jednohlasně. Z celkem 15 členů Rady bezpečnosti se tři zdrželi. Katar coby jediný arabský zástupce v RB (nevidí prý důkaz opravňující sankce), pak Rusko a Čína: podle jejich názoru jde o špatné načasování – do neděle totiž dala RB lhůtu dárfúrským rebelům a súdánské vládě, aby dospěli k…