Dotace, které zachraňují

Nedávná vlna francouzských protestů byla popisovaná jako neštěstí. Co když ale byla spíš požehnáním?

Na začátku byl zákon, který měl zaměstnavatelům uvolnil ruce při propouštění mladých zaměstnanců. Aby utišil protesty, byl prezident Jacques Chirac donucen toto ustanovení stáhnout a místo něj navrhl jako cestu ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí poskytování dotací na přijaté zaměstnance. Podobný návrh na cílené dotace mezd se momentálně projednává v Německu.

Zastánci pružnějšího trhu práce trvají na tom, že platby zaměstnavatelům za přijímání mladých lidí představují špatný přístup. Umožněte zaměstnavatelům snazší propouštění zaměstnanců a zaměstnavatelé je budou ochotněji přijímat, argumentují tito experti. Zkušenosti ale ukazují, že volný trh práce ani nevykoření nezaměstnanost, ani nepřetaví okrajové vrstvy nejméně kvalifikovaných dělníků v zaměstnance s vysokou produktivitou a vysokou mzdou. Mají-li tedy navrhované dotace ve Francii a v Německu nějakou vadu, pak nikoli v tom, že jsou zbytečné, nýbrž že nezacházejí dostatečně daleko.

Zaměstnat víc lidí

Ve Spojených státech je mzda méně kvalifikovaných dělníků tak skrovná, že není-li jejich situace zoufalá, je pro ně emocionálně obtížné udržet si zaměstnání nadlouho anebo se vzhledem k zákonům o minimální mzdě stanou nezaměstnatelnými. V Evropě vyřazují takové lidi z trhu práce kolektivní smlouvy a někdy i zákony o minimální mzdě. V obou případech ztrácejí tito…