Bodrý tahoun Beck
Německo nemiluje politické revoluce. Nyní ale – necelý půlrok po vzniku velké koalice – její levá polovina přepřahuje lídra. Vypovídá to o potřebě sociálních demokratů (SPD) vyhranit se vůči úspěšným konzervativcům z partnerské CDU Angely Merkelové?
Německo nemiluje politické revoluce. Dost na tom, že teprve podruhé v šedesátileté historii Spolkové republiky ustavilo velkou koalici. Nyní ale – necelý půlrok po vzniku – její levá polovina přepřahuje lídra. Vypovídá to o potřebě sociálních demokratů (SPD) vyhranit se vůči úspěšným konzervativcům z partnerské CDU Angely Merkelové? SPD spotřebovala za poslední dva roky už tři stranické šéfy – po Gerhardu Schröderovi a Franzi Münteferingovi překvapivě po pouhých 146 dnech odstoupil Matthias Platzeck. Jeho nástupcem pak je rýnsko-falcký premiér Kurt Beck. Podívejme se, co za otřesy uvnitř sociální demokracie vězí, koho nyní vynesly vzhůru a co to vše může znamenat pro další vývoj.
Rezervista přijde k duhu
Matthias Platzeck rezignoval po vážných zdravotních potížích a měsících nepříliš úspěšného hledání své role v čele strany. V poslední době čelil kritice členské základny kvůli nevýraznému profilu levice ve velké koalici. S tím, jak rostla popularita kancléřky Merkelové a jejích křesťanských demokratů, posiloval neklid uvnitř SPD. Ta totiž v den, kdy Platzeck oznámil svůj odchod, ztrácela na CDU téměř 11 %. A kdyby tento trend pokračoval, musela by šlápnout na brzdu v uskutečňování již tak velmi opatrného programu vládních reforem a vážně ohrozit dosud pečlivě pěstovanou stabilitu černo-rudé vlády.
Problém SPD však sahá daleko za slabiny jejího čerstvého…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu