Příběh opravdového komunisty

Odešel muž, jehož osud byl jako zrcadlo české historie minulého století. Snad jen ty vzestupy a pády u něj byly strmější.

Před týdnem zemřel Rudolf Slánský. Vzato zpátky po proudu času: polistopadový diplomat, disident, komunista, syn popraveného prominenta stejného jména. Člověk, kterému komunisté v osmi letech zřejmě unesli sestru, v šestnácti popravili otce, pozůstalou rodinu poslali do vyhnanství a ponížili, ale on nepřestal věřit jejich ideologii. Dodnes tak zosobňuje mezi jistými vrstvami lidí rozšířenou představu, že myšlenka komunismu byla v jádru dobrá, jenom ji pokazili lumpové.

Na výsluní

Rodina Slánských patřila od první republiky ke komunistickým špičkám. Rudolf Slánský starší se vyšvihl spolu s Janem Švermou do čela strany v polovině třicátých let, válku s celou rodinou prožil v Moskvě, v proslulém hotelu Lux, po boku dalších prominentů Komunistické internacionály. On i jeho žena pracovali v českém vysílání moskevského rozhlasu. Celkem poklidnou atmosféru poznamenala podivná událost, když neznámá rusky mluvící žena unesla malou Naděždu Slánskou z kočárku hlídaného malým Rudíkem před budovou rádia. Dítě se navzdory zoufalému pátrání rodičů a jejich prosbám na nejvyšší místa nepodařilo najít. Zřejmě záměrně.

Po válce se Slánští vrátili domů a otce čekala hvězdná kariéra. Únorový puč ho vynesl do křesla generálního tajemníka KSČ, tedy druhého…