Mor v Polsku

Polsko je vlajkovou lodí celé střední a východní Evropy, osmičky států, o které se Evropská unie rozšířila. Jako jediné ho lze počítat mezi evropské mocnosti, ne-li první, tak přinejhorším druhé kategorie, bez kterých se Evropská unie nemůže při rozhodování o zásadních věcech obejít. Proto většina problémů, které se tak či onak týkají nových členských států, je posuzována přes příklad Polska. Kvůli Polsku bylo přijato sedmileté přechodné období pro volný pohyb osob – protože to jsou Poláci, kdo legálně zaplavují ty z mála evropských zemí, které zatím otevřely své trhy práce pro lidi z nových členských zemí. A nelegálně ten zbytek států, jenž to zatím neudělal. Polsko je důvodem, proč jsou rozdílné platby zemědělcům ve starých a nových

členských zemích. V opačném případě by dotace polským rolníkům zcela zruinovaly unijní kasu, nebo by se musela jednotná zemědělská politika zásadně reformovat, a to se Francii – ale ani Polsku – nechce. Schopnost Polska uhlídat svoje východní hranice rozhodne také o tom, jestli bude platnost Schengenské dohody rozšířena na nové členské státy v roce 2007, jak se předpokládalo, nebo nikoli, jak stále hlasitěji požadují především některé německé spolkové země. V neposlední řadě to bude také Polsko, kde se bude lámat osud evropské ústavy, kdyby se nějakým zázrakem podařilo přesvědčit Francouze a Nizozemce, aby vzali zpět své referendové „ne“…