Fair Trade: Klidně, ať je to dražší

Je pondělí večer a v malé pražské kanceláři českých propagátorů značky Fair Trade se schází zhruba deset mladých lidí, vesměs studentů. Někteří jsou tu poprvé. „Jsem Bára a o Fair Trade už vím dlouho a teď jsem se rozhodla do činnosti zapojit,“ vysvětluje jedna z nich svoji přítomnost. Pokračuje o málo starší Pavel: „O tom, že Fair Trade funguje i v Česku, vím teprve chvíli, seznámil jsem se s ním v Rakousku. Tam je to celkem běžná záležitost.“ Všichni si nalévají „fair“ čaj, rozbaluje se „fair“ čokoláda, rozbíhá se debata. Někdy v budoucnu by to podle přítomných mělo v Česku s Fair Trade vypadat jako ve Švýcarsku, kde například prodej „fair“ banánů zahrnuje téměř polovinu trhu.

Čeští zastánci alternativního obchodního přístupu zvaného Fair Trade si stejně jako jejich kolegové ve světě kladou velké cíle. „Chceme posílit znevýhodněné postavení malovýrobců v rozvojových zemích, chceme jim poskytnout spravedlivou cenu a bojujeme za změnu pravidel mezinárodního obchodu,“ vysvětluje Jarmila Bílá, koordinátorka pražské Společnosti pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání. „V cizině průměrně vzdělaní lidé běžně vědí, jak vypadá zodpovědný spotřebitel, vědí, že je důležité se zajímat nejen o to, jak naše káva chutná, ale také jak je zacházeno se zemědělci.“

Myšlenka se zrodila už po druhé světové válce. „Ukázalo se, že mezinárodní obchod problémy chudoby v rozvojových zemích…