Ani voyerství, ani průšvih – jen snaha pomoci
Proč je pro ostatní nepříjemná přítomnost při porodu? Není to voyerství, ale úzkost a strach o zdraví matky a novorozence.
Proč je pro ostatní nepříjemná přítomnost při porodu? Není to voyerství, ale úzkost a strach o zdraví matky a novorozence. V případě, že matka sténá a křičí, také přirozená potřeba jí pomoci. Porodník nekoriguje ženino chováni, aby si zajistil klid pro práci, ale snaží se zmírnit bolesti či utrpení. Popsaný „vyšinutý stav či pudovost“, tedy jakési vnitřní soustředění, těžko ovlivní ve všech případech dané anatomické poměry. Narušenost nemocniční péče, kterou autorky popisují, souvisí spíše s nedostatkem empatie, času personálu a jeho nedostatečnou psychologickou erudicí. Aplikace vědeckých poznatků z oboru mechaniky, fyziologie, anatomie, biochemie, mikrobiologie a dalších oborů pomohla nesporně rozvoji porodnictví.
Smůla je i v tom, že nedostatek informací zabránil autorkám zjistit, že tyto vědecké poznatky začaly být aplikovány do porodnictví již v době Francouzské revoluce, a to i porodními bábami, nikoli jen muži. Tím se postupně podařilo podstatně snížit mateřskou i perinatální úmrtnost. Každý lékař má obavy ze selhání, nejenom v porodnictví. Ale není to strach z „průseru“ (jak tvrdí autorky), nýbrž pocit, že mohl někomu pomoci a selhal. Jedno hezké přísloví praví, že tele se ani vlka nebojí. Vysoký počet císařských řezů v některých porodnicích souvisí také s koncentrací porodnických patologií. Autorky nám jistě nechtějí vsugerovat, že např. děti s nízkou porodní váhou nejsou při porodu doma ohroženy. V souvislosti s porodem doma…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu