Evropa ve volební krizi
Těsné výsledky voleb v Itálii, vyrovnané skóre prvního kola v Maďarsku či velké problémy při sestavování většinové funkční vlády v Polsku vybízejí k úvahám o nutnosti změnit volební systémy přenesením váhy z poměrného systému na systém většinový. Problém je ovšem jinde.
Základní ponaučení, kterého se dostane každému, kdo má řídit větší než malou loď, je to, že kormidlem se má otáčet pomalu, s rozvahou. Toto ponaučení by si měli vybavit všichni, kdo při pohledu na průběh a výsledky několikerých evropských voleb v těchto měsících píšou o nutnosti změnit volební systémy přenesením váhy z poměrného systému na systém většinový. Problém, abychom parafrázovali slavný Kunderův výrok, je ovšem jinde.
Slibuj dál, Silvio
Ano, těsné výsledky voleb v Itálii, vyrovnané skóre prvního kola v Maďarsku či velké problémy při sestavování většinové funkční vlády v Polsku (což zřejmě čeká i Slovensko a Česko), k těmto úvahám přímo vybízejí. Ale volební systém za to opravdu nemůže. V dnešní Evropě máme co dělat hned s několika znepokojivými směry politického vývoje, které ve svém úhrnu nepředstavují sice nějakou zásadní krizi demokracie, ale přesto by neměly zůstat bez povšimnutí. Mezi nimi dominují populismus a propad vlivu společenských a intelektuálních elit, které už nejsou schopny ovlivňovat další vývoj tak, jak tomu bylo ve slušných demokraciích zvykem. Dobrým příkladem je Itálie. I když proti Silviu Berlusconimu stála obrovská většina médií, umělců, lidí z univerzit, a justice, průmyslníků a odborářů, i když Berlusconi několikrát v zájmu svého osobního prospěchu veřejně překročil hranice základních pravidel demokracie, přesto mu dala hlas téměř polovina italské veřejnosti. Pozice nové vlády levého středu (v jehož rámci mají…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu