Díky za depresi

Berlín propadl Melancholii. Není divu, tahle událost možná vejde do dějin výstavnictví.

Expozice ve Státním muzeu je něčím víc než chytře poskládanou sbírkou špičkových světových děl, víc než přehledem dějin jednoho životního postoje. Výstava s úplným názvem Melancholie – genialita a šílenství v umění je tak trochu manifest, výkřik protestu proti falešnému kultu mentálního zdraví, který se mění spíše v kult zplošťování člověka a potřeby „ubavit se k smrti“. Je polemikou s přesvědčením, že život je dobrý, jen pokud proběhne bez problémů, a také připomínkou faktu, že hluboké a zásadní poznání zpravidla přichází skrze nejbolestnější okamžiky. Jinak řečeno, melancholie a deprese nemusejí být jen nemoc. Kurátoři výstavy představují dějiny západní kultury jako příběh výjimečně talentovaných lidí, kteří se nebáli samoty a hraničních stavů vědomí. Dokázali balancovat na hranici rozumu a utrpení (anebo daleko za ní) a vynášeli ze zakázaného území na světlo poklady. Melancholie je v tomto pojetí stav, který vývoj západní kultury přímo podmiňuje – ať už byla chápána jako nemoc, ďábelské pokušení, anebo naopak jako základ inspirace a tvořivosti. Expozice, která se do Berlína přesunula z Paříže, má o to větší smysl, že je divácky přístupná a promlouvá i k těm, kdo se jinak muzeím a starému umění vyhýbají obloukem.

Smutek pro každého

Nejde tu jenom o exponáty. Denně se v muzeu zdarma promítají „depresivní“…