Sto let s Beckettem

Přesně před sto lety – na Velký pátek – se na dublinském předměstí Foxrock narodil jeden z největších literátů 20. století.

Počátek životní pouti spisovatele a dramatika Samuela Becketta v mnohém připomíná dráhu Buddhovu. Obdobně jako indický myslitel i on prožíval dětství a mládí v bezstarostném blahobytu. Leč setkání s lidskou bídou a utrpením, ale i náboženskými a společenskými principy redukujícími svobodu člověka v něm brzy zaselo pochybnosti o smyslu existence. Přemýšlet o něm bude po celý život. Na rozdíl od Buddhy však na konci usilovného pátrání sdělí: „Kdybych věděl, kdo je Godot, tak bych to tam napsal.“

Není léku

Beckett pocházel z rodiny úspěšného stavitele a dostalo se mu vzdělání v nejlepších dublinských školách, privátního studia latinského jazyka i hudby. Ve volném čase byl veden k pěstování klasických britských sportů jako ragby, kriket, tenis a box. Odmalička zahloubaný a do knih ponořený samotář byl zkrátka vychováván v duchu etiky puritánské irské školy a rodiny, kde měla hlavní slovo přísná bigotní matka.

Na gymnáziu je však budoucí dramatik svědkem scény, která ho poznamená na celý život. Na školní dvůr přivolaný policista pendrekem nemilosrdně ubije zraněného psa. Psychický otřes způsobený utrpením a smrtí zvířete, bezcitností strážníka, ale i škodolibou reakcí spolužáků o pár let později prohloubí cesta po…