V zemi tuleňů a řas

Jiří Komárekbyl jedním z prvních vědců, kteří pracovali na české výzkumné stanici v Antarktidě. Z Rossova ostrova se vrátil v polovině března. Prof. Komárek působí v Botanickém ústavu AV ČR a na Biologické fakultě Jihočeské univerzity.

Světové mocnosti se před lety rozhodly zasvětit šestý kontinent mírovému výzkumu. Může být přesto Antarktida ohniskem územních sporů mezi státy?

Když přijedete do Buenos Aires, uvědomíte si, že územní nároky nejsou mrtvé. Například na stěně jedné restaurace jsem viděl mapu, kde byl v Antarktidě, naproti území Argentiny, vyznačen takový klín od pobřeží až k jižnímu pólu. Mapa ten klín představovala jako argentinské teritorium. Zčásti si je ale nárokuje i Chile a před podpisem Antarktické smlouvy bylo součástí britského sektoru. Nicméně konflikty v současnosti nehrozí, protože všichni Antarktickou smlouvu respektují a navzájem spolupracují.

Po vybudování vědecké základny se stáváme jedním ze států, které o Antarktidě rozhodují. Budeme hlasovat třeba o využití zdejších nerostných surovin. Je vůbec technicky možné v Antarktidě těžit?

Zatím je hospodářské využití Antarktidy zablokováno. S dnešní technologií by se tu těžit určitě dalo, přinejmenším v pobřežních oblastech. Velmi by se tím ale narušilo životní prostředí, proto těžbu rozhodně nelze doporučit.

Jak jste se do Antarktidy dopravovali?

…