Amíci, dejte si pozor
Znova se debatuje o vízech pro Čechy cestující do Spojených států. A to je dobře. Česko-americká vízová nerovnováha trvá už dlouho. Přesto vyvolal nejnovější plán ministra Svobody zdvižená obočí.
Znova se debatuje o vízech pro Čechy cestující do Spojených států. A to je dobře. Česko-americká vízová nerovnováha trvá už dlouho. Přesto vyvolal nejnovější plán ministra Svobody zdvižená obočí.
Na hodinku v Miami
Diplomatický žargon tomu říká „vízová asymetrie“. V reálném životě to znamená, že zatímco Američan může cestovat do Česka, kdykoli se mu zamane, jen s pasem v kapse, jeho český protějšek musí – šestnáct let po pádu železné opony a dva roky po vstupu do Evropské unie – složitě, draze a s nejistým výsledkem žádat o americké vízum.
Autorka tohoto textu měla tu čest nedávno. Cestou na Kostariku jsem musela přestupovat v USA, a tak jsem úřady Spojených států žádala o tranzit. Roztomilý vynález americké bezpečnostní politiky – i když pouze přejdete z letadla do letadla, potřebujete vízum, které se sice jmenuje tranzitní, ale jinak je to prostě vízum se vším všudy. Takže kvůli šesti hodinám (tři cestou tam, tři zpět), během nichž jsem nevytáhla paty z klimatizovaných prostor letiště v Miami, jsem musela „prokázat ekonomické vazby k domovu“, předložit výpis z účtu za poslední tři měsíce, zaměstnaneckou smlouvu, dodat fotografie speciální velikosti, ve formuláři zodpovědět otázku, zda chci při návštěvě USA „podněcovat k teroru“, zaplatit stodolarový poplatek, utratit dalších několik set korun při telefonickém…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu