Mimochodem

Za oknem sněží zleva doprava a za chvíli zase naopak. Mrzne a sníh už dávno není zábavný. Letošní zima je dlouhá k nepřežití, účty za topení hrozivé a ke všemu se blíží doba ledová. Prý tak za deset až tři sta let je tady. Mluví pro ni dvě klimatologické teorie. Zaprvé: sondy do ledovce naznačují, že končí doba pravidelného oteplení a nadále bude pouze mrznout. Stejně jako každých deset tisíc let. Zadruhé: globální oteplení ledovec rozpouští, jeho zbytky ochlazují golfský proud a ten zase klima v Evropě. Jsou to nezvratná fakta a směřují mimo jiné k tomu, že se česká kotlina promění v tundru. Důsledky poklesu průměrné roční teploty o deset stupňů pak mohou potěšit asi jen představitele ČEZ.

Jak málo toho může člověk udělat pro pravidelný příchod jara! Třídit odpadky, podporovat Kjótský prokol a to je tak všechno. Ta nemohoucnost je trudnější než vědomí vlastního konce. Jenže my jsme si přese všechny argumenty v duchu pevně jistí, že během pár týdnů rozkvetou petrklíče, potom přijdou horka a každý rok se to bude opakovat až navěky. Svou jistotu opíráme jen o vlastní zkušenost: zatím to nikdy nebylo jinak. Ano, přesně proto napáchaly před časem povodně tolik škody. Nikdo v ně úplně nevěřil, protože je nikdo nezažil. Takhle nedokonale funguje lidský mozek. Anebo je dokonalý právě pro svou pošetilost? Tím se dostáváme k jádru věci. V otázce dlouhé zimy a přírodních pohrom si člověk s ponurými informacemi nevystačí, protože by se zbláznil. Je prostě taky třeba…