Ve hvězdách

Rok 1776 byl bohatý na historicky průlomové texty. Nejenže byla sepsána Deklarace nezávislosti Spojených států, která konstatovala, že „pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou nadáni jistými nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a budování osobního štěstí“. Zároveň ale vyšla kniha skotského filozofa Adama Smithe Zkoumání povahy a příčin bohatství národů hájící svobodné podnikání jako základ svobodné společnosti. Ve čtvrtek to bude 230 let, co tato bible moderní ekonomie vyšla.

Slovo bible v tomto případě není použito jako oblíbené přirovnávací klišé. Podle některých statistik je totiž Smithovo Bohatství národů právě po bibli druhou nejcitovanější knihou. A není divu. Jde skutečně o stále živou knihu. Adam Smith v ní jako první použil termín „neviditelná ruka trhu“. Podle něj lidé vytvářející vlastní zisk se svou činností podílejí i na vytváření zisku druhých. Je tedy třeba odstranit brzdy ekonomické soutěže, a především všechny formy monopolu.

Z dnešního pohledu jsou možná některá pravidla popsaná Smithem brána jako samozřejmá. Například, že výše platu má být taková, aby zaměstnanec mohl zaopatřit svou rodinu. Či že výše nájemného odpovídá místu, kde dům stojí. I když, je zrovna tohle pravidlo samozřejmé? Pro majitele domů s byty s regulovanými nájmy určitě ne.

Bohužel, když se dnes politici hlásí k…