Kdo má milice, má moc
Irák se vzpamatovává z apokalyptického týdne. Středa 22. února začala jako den velkých demonstrací proti karikaturám Proroka. Skončila však profesionálním zničením starobylé mešity s hrobkami 10. a 11. imáma, postav pro šíity svatých, ve svatém městě Samarrá.
Irák se vzpamatovává z apokalyptického týdne. Středa 22. února začala jako den velkých demonstrací proti karikaturám Proroka. Skončila však profesionálním zničením starobylé mešity s hrobkami 10. a 11. imáma, postav pro šíity svatých, ve svatém městě Samarrá. Tam také v roce 873 podle tradice zmizel 12. imám, který se má na konci věků vrátit jako Mahdí, šíitský ekvivalent spasitele. Nebylo tudíž divu, že reakce byly masivní a jejich intenzita nesla znaky občanské války. Symbolická odplata se pak v téže logice obrátila proti sunnitským historickým místům, stovka sunnitských mešit byla napadena a přes dvě stovky lidí zemřelo. Navzdory novinovým titulkům v Evropě to však neznamená, že začala občanská válka – ta totiž s malou intenzitou hoří už nejméně půl roku. Nejde v ní tolik o náboženský střet, jako o důsledek bezpečnostní struktury Iráku.
Latentní občanská válka
Za útoky stojí velmi pravděpodobně extrémní džihádisté, kteří se prakticky od začátku okupace snaží rozpoutat válku mezi sunnity a šíity, a překazit tak americké plány. Útok na svatá místa nebyl první: v srpnu 2003 byl zabit ájatolláh Muhammad Bákir al-Hakím a poškozen šíitský chrám Alího v Karbalá. Po americko-iráckém útoku na povstalce v Tal Afar v září vyhlásil Abú Músab Zarkáwí, vůdce zdejší pobočky al-Káidy, za svůj cíl „totální válku“ s šíitskými „kacíři“. Povstání mezitím dosahuje o…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu