0:00
0:00
Civilizace5. 3. 20063 minuty

Kaleidoskop

Dva úspěchy slavil obor tkáňového inženýrství. Tým biologů z americké společnosti Cytograft Tissue Engineering úspěšně otestoval laboratorně vypěstované umělé tepny. Jejich základ tvoří buňky lidské kůže.

Astronaut
Fotografie: S elektrodou na mozku. Foto Stephen Brunson Autor: Respekt

Dva úspěchy slavil obor tkáňového inženýrství. Tým biologů z americké společnosti Cytograft Tissue Engineering úspěšně otestoval laboratorně vypěstované umělé tepny. Jejich základ tvoří buňky lidské kůže. Z té se nejprve vypěstuje jakýsi pevný list z bílkovin a živých buněk. Následně se list stočí do ruličky, která je základem nové „živé“ cévy. Umělou tepnu lze vyrobit pacientovi „na míru“ tak, aby nedráždila jeho imunitní systém. Zatím proběhly testy na zvířatech, při nichž se umělé náhrady osvědčily. Krev jimi proudila několik měsíců. Cévy se dokázaly dokonce samy zacelit, například po propíchnutí injekční jehlou. Druhý úspěch na tomto poli ohlásil tým vedený Erin Lavikovou z Yaleovy univerzity. Vědci vyrobili nejprve zvláštní gelovitý polymer protkaný hustou sítí děr. Do tohoto umělohmotného „ementálu“ nasadili buňky, ze kterých se v lidském těle tvoří cévy a nervová tkáň. Oba typy buněk si velmi dobře rozuměly a vzájemně se podporovaly v růstu. Houbovitou hmotou prorostly jak nervové buňky, tak i jemná síť cév. Když badatelé voperovali gel s buňkami pod kůži laboratorních myší, začala vytvořenými krevními kapilárami proudit krev. Oba objevy otevírají nové možnosti pro léčbu cévních chorob a poškozené nervové tkáně.

↓ INZERCE

Vědci z Cornellovy univerzity ověřili tisíce let starou technologii, s jejíž pomocí pravěcí obyvatelé Amazonie…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články