Co se děje ve světě
Minulý týden měl ve Vídni premiéru film Klimt pojednávající o životě a díle známého malíře. U publika ovšem nevyvolal zrovna příjemné asociace. Ne že by John Malkovich, jenž ztvárnil hlavní roli, hrál nějak špatně. Problém vězí jinde.
Minulý týden měl ve Vídni premiéru film Klimt pojednávající o životě a díle známého malíře. U publika ovšem nevyvolal zrovna příjemné asociace. Ne že by John Malkovich, jenž ztvárnil hlavní roli, hrál nějak špatně. Problém vězí jinde.
Jméno jednoho z hlavních představitelů vídeňské secese Gustava Klimta (1862–1918) se poslední dobou objevovalo v nejrůznějších světových médiích nezvykle často. Nový věhlas však umělci nezajistila velká výstava ani zmiňovaný film, nýbrž spor o klíčovou část jeho díla. Arbitráž mezi Rakouskem a Američankou Marií Altmannovou (89) se táhne už šest let. Stará dáma požádala o vrácení šesti obrazů, které byly její rodině v Rakousku v rámci „arizace“ zabaveny koncem třicátých let. Obrazy patřily jejímu strýci, někdejšímu významnému podnikateli Ferdinandu Bloch-Bauerovi, českému Němci židovského původu, který se na přelomu století odstěhoval za svou uměnímilovnou ženou do Vídně. Paní Adéla Bloch-Bauerová vedla významný salon a byla také spolu se svým mužem důležitou mecenáškou. Gustava Klimta, který měl tehdy problémy s konzervativní částí veřejnosti a jeho díla byla často označována za pornografická, rodina podporovala a přičinila se tak o jeho tvůrčí nezávislost. Nakoupila také část Klimtova díla, mimo jiné dva portréty Adély Bloch-Bauerové, které se staly v průběhu dalších let doslova symboly malířova stylu. O těchto portrétech spolu s několika krajinami…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu