Srdce temnoty má ústavu

Z poddaných Konga se poprvé stali občané. Ústava má přinést mír zemi, kde se v letech 1998–2003 odehrávala „první africká světová válka“ s 3,8 miliony mrtvých.

„Vždyť ani nevíme, co se v ústavě píše,“ smáli se před referendem horníci na východě Konga a o mnoho lépe na tom s informacemi nebyli ani studenti v metropoli Kinshase: „Je škoda, že musíme hlasovat o mystickém dokumentu, ale co nám zbývá,“ řekl agentuře AFP mladý právník Edouardin Mputu. Ale i tak představovalo referendum z 18. prosince pro Kongo klíčový bod.

Mírová smlouva, která měla před třemi lety ukončit „africkou světovou válku“ s účastí armád devíti států, znamenala rozdělení země mezi dosavadní válečníky (warlordy). Nepřátelé se společně ujali kontroly nad Kongem ve vládě národní jednoty a jejich bojovníci se měli sjednotit do národní armády. Vůdcové frakcí, které v předchozích pěti letech šířily nejvíce strachu, se stali viceprezidenty s měsíčním příjmem 200 tisíc dolarů. Tyto peníze pocházejí mimo jiné z kontroly nad coltanem, minerálem nutným pro výrobu mobilních telefonů a notebooků, jehož se z Konga vyváží přes polovinu světové spotřeby. I většina Čechů tedy těží z pokladů tamní přírody. Kongo však zůstává „srdcem temnoty“, jak je v 19. století zděšen koloniálním útiskem popsal Joseph Conrad.

Ano proti chaosu

Ústřední volební komise pro třicet milionů oprávněných voličů vytiskla…