Eurovlak vyjíždí
Když se v květnu 2004 rozšířila Evropská unie o deset nových členů, bylo zřejmé, že Česko a další nové členské státy již nemají na vybranou, zda vstoupí či nevstoupí do eurozóny.
Když se v květnu 2004 rozšířila Evropská unie o deset nových členů, bylo zřejmé, že Česko a další nové členské státy již nemají na vybranou, zda vstoupí či nevstoupí do eurozóny. Otázka byla pouze – kdy. Přitom Češi a Slováci dosud patřili do skupiny opatrných, to už však od minulého měsíce neplatí. Slovensko totiž oznámilo důležitý předvstupní krok – pevné svázání své koruny s eurem a také odhodlání přijmout společnou měnu v roce 2009. České ministerstvo financí naopak potvrdilo předchozí politiku: spěchat zatím nebudeme a do „čekárny“ na euro vstoupíme až rok a půl po Slovácích, tedy v druhé polovině roku 2007. Takže je tu otázka: Spěchat, či nespěchat?
Slovenský kvapík
Již v době svého oficiálního vstupu do Unie netvořila skupina nováčků ve vztahu k euru homogenní skupinu. Jednu část pelotonu vytvořili nedočkavci jako Slovinsko, Estonsko a Litva, kteří do „předsálí“ eurozóny, tedy do kurzového stabilizačního mechanismu ERM II., vstoupili již několik týdnů po samém vstupu do EU. Tato trojice byla v květnu 2005 doplněna o další trojici – Lotyšsko, Kypr a Maltu.
V době rozšíření EU však byla slyšet i další skupinka, sestávající z Polska a Maďarska; tyto země a jejich představitelé zaujali spíše velkoústými gesty o touze vstoupit do eurozóny co nejdříve, ale jejich míra plnění alespoň elementárních kvalifikačních podmínek –…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu