Výstavy

Do reálného socialismu, po němž tak teskní odpůrci demokratických změn, dává bezprostředně nahlédnout výstava fotografií Lubomíra Kotka, uspořádaná v kapli u kostela Panny Marie Sněžné v Praze na Jungmannově náměstí. Z atmosféry 80. let až mrazí: ze slavnostních průvodů, rituálů a totemů vyšinutého režimu tu vane stejná ubohost jako z všedních obrazů ulic s prázdnými obchody a věčnými ploty kolem stavenišť, kde se nic nestavělo. Ale nejen beznaděj, i radosti této éry se autorovi podařilo zachytit – například na tancovačkách nebo v autíčkách autodromu. Kotek prý tehdy pracoval jako fotograf památkové péče. Jeho dokumentace socialistické každodennosti má dnes také neobyčejnou památeční hodnotu. Snad jen název výstavy Zrušte komunismus je nadbytečně návodný. Snímky jsou tak výmluvné, že by se obešly bez programového hesla.

•••

V době, kdy se na výtvarné scéně prosadilo neumětelství, je malíř Jiří Šorm ke své škodě všeuměl. Díky cestám do hloubi pralesů v exotických dálavách je znám spíš ze společenských magazínů než z uměnovědného tisku. Také jeho nynější výstava Vůně v pražské Malostranské besedě má na první pohled mondénní ráz, což navozuje už úvodní obraz Červené kalhotky. Jenže šikovní světáci dnes malují úplně jinak. Šormova mondénnost působí jako nostalgické poblouznění, jako záměrně okrajový, o to však sympatičtější návrat k romantice a…