Španělsko řeklo euroústavě Ano

Jako první země Evropské unie schválilo Španělsko v referendu evropskou ústavu. Ačkoli prošla drtivou většinou hlasů – 77 procent lidí bylo pro, při účasti 42 procent voli-čů –, španělský plebiscit nezodpověděl základní otázku: dočká se Unie ústavy, nebo její ratifikace způsobí v pětadvacítce krizi?

Politické hrátky

Španělské referendum ukázalo na tři hlavní problémy, které ratifikaci mohou provázet. Prvním jsou vnitropolitické hry hlavních stran, dalšími pak přílišné „vymývání mozků“ při kampani a skutečnost, že přijetí ústavy se vykládá jako jediná možná varianta, aby Unie mohla dál fungovat jako flexibilní a prosperující společenství.

Španělsko ukázalo Evropě i jeden paradox. Když se ústava vykládá jednoznačně pozitivně, hlavní politické síly se jen těžko proti sobě vyhraní. Politici ale mají tendenci ze všeho vytřískat nějaký kapitál, a proto i u tak nadnárodní věci, jakou je ústava, zapojí fantazii. Jak vládnoucí socialisté, tak opoziční lidovci s ústavou souhlasili. Lidovci ale měli pocit, že by se vysoká volební účast mohla vykládat jako velký úspěch socialistické vlády Josého Luise Zapatera. Proto svým voličům doporučili, aby k urnám nešli. Učinili tak sice až poté, co volební průzkumy potvrdily, že ústava i za nižší účasti projde, ale jejich vzkaz byl jasný: Ani evropská ústava nemůže počítat s celonárodní podporou.

„Španělsko…