Usmiřovací cesta amerického prezidenta Evropou přivedla George Bushe do Bruselu, německého Mainzu a nakonec na summit s ruským prezidentem Putinem v Bratislavě. Všude se politici usmívali do kamer, Bush oslovoval všechny křestními jmény (jak je ostatně v Americe zvykem) a všichni se ujišťovali o nehynoucím přátelství. Nic konkrétního nedohodli, nicméně válečná sekera mezi Evropou a Amerikou byla – alespoň symbolicky – zakopána.
Idealimus zůstává
Prvním místem Bushovy návštěvy se stal Brusel, kde Bush pronesl svůj hlavní projev a dokázal, že zůstává – v řeči diplomatů – idealistou. V projevu, prošpikovaném třicetkrát slovem „svoboda“, vyjádřil přesvědčení o nutnosti šířit demokracii. Kromě příkladu Iráku a Palestiny, kde nedávno proběhly úspěšné a relativně demokratické volby, se zaměřil na další země Blízkého východu. „Vláda Saúdské Arábie může demonstrovat své vůdcovství v regionu tím, že rozšíří možnosti svých obyvatel rozhodovat o své budoucnosti.“ „Velký a hrdý Egypt, který ukázal cestu k míru na Blízkém východě, může nyní ukázat cestu k demokracii.“
Hlavním bodem návštěvy bylo ovšem setkání s francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem. Když se francouzský reportér zeptal George Bushe, zda se vztahy mezi USA a Francií vylepšily do té míry, že by pozval Jacquese Chiraca na svůj texaský ranč, odpověděl americký prezident: „Ano, zrovna sháním dobrého kovboje.“…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
