Politiku, sex a kopanou – taková témata sliboval divákům před zahájením letošního 55. ročníku Berlinale jeho ředitel Dieter Kosslick. Nejnavštěvovanější filmový festival světa řídí tento muž už čtvrtým rokem s přehledem, invencí, šarmem a také svérázným humorem, jenž pravidelně děsí jeho německé kolegy – letos například představil v angličtině jednoho ze sponzorů, rozhlasovou stanici Deutsche Welle, jako „German Tsunami“.
Silná Afrika
Blížící se mistrovství světa v kopané, které proběhne příští rok v Německu, inspirovalo organizátory již letos: festival vypsal celosvětovou soutěž o nejlepší krátký film s fotbalovou tematikou. Při propagaci této akce si zadák berlínské Herthy Freddy Bobic zakopal před Braniborskou bránou, na slavnostním gala se mezi hvězdami filmového nebe objevil brankář Oliver Kahn a ceny vítězným fotbalovým filmům rozdával sám Franz Beckenbauer.
Co se týče politiky, ta není pro berlínský festival žádné novum. Na rozdíl od snobského Cannes a intelektuálních Benátek se festival ve městě rozděleném dlouhá léta zdí již od svých začátků zajímal o snímky s politickým obsahem. To mu zůstalo dodnes. Jedním ze stěžejních témat letošního programu byla Afrika. Genocidě ve Rwandě z roku 1994 se věnovaly hned dva filmy: mimosoutěžní, na Oscara nominovaná mezinárodní multiprodukce Hotel Rwanda a soutěžní snímek Někdy v dubnu, na jehož produkci se podílely Rwanda a Spojené státy. Hotel Rwanda režiséra Terryho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
