Jak se kalili Rammstein

„Nemůžu poslouchat Wagnera. Vždycky dostanu chuť obsadit Polsko,“ řekl jednou americký režisér Woody Allen. Na současné hudební scéně existuje kapela, jejíž tvorba vyvolává podle mnohých podobné emoce: němečtí Rammstein. Jejich temné texty v drsně stylizované němčině a tvrdá hudba doplněná teatrální pódiovou show, která se pohybuje na hraně propagace násilí a fašismu, přitahuje, stejně jako svého času Wagnerova hudba, davy příznivců. Potvrdilo se to i minulé úterý, kdy Rammstein představili svůj divoký spektákl více než deseti tisícům fanoušků v ostravské sportovní aréně.

Vůdce v mlze

Dostat se do arény na čas je trochu problém – tedy obzvlášť pro osoby středního vzrůstu. V publiku vytvářejícím před halou tvar obrovského trychtýře totiž převládají dvoumetroví muži s vahou okolo metráku a ostrými lokty. Naštěstí první půlhodinu koncertu vyplňuje jako předkapela finská Apocalyptica, takže než začnou hlavní hvězdy, jsou pod střechou už všichni. Mimo svalovců, kteří svým vzezřením nápadně připomínají zpěváka skupiny Tilla Lindemanna, táboří v sále celé rodiny s dětmi – pije se pivo a šustí popcorn. „Proč se mi líbí Rammstein?“ zamýšlí se žena okolo čtyřicítky. „Líbí se mi jejich tvrdost a taky temnota, která patří k životu. Na jejich hudbu mě upozornil Daniel Landa, který v jedné písni zpívá, že je má rád. Ale taky je poslouchá má…